Sotva jsme si připomněli patrona naší země, jehož jmeniny se staly státním svátkem, už jsme se ve vzpomínkách posunuli o tisíc let, abychom si mohli popovídat s Michaelem Žantovským o přednostech i drobných nectnostech posledního československého a prvního českého prezidenta. A tak se gymnazisté dozvěděli nejen to, že knihovna velikosti naší auly nemusí být přeplněna knihami, aby mohla být příjemným místem k setkávání, ale také že Václav Havel dokázal pobavit britskou královnu natolik, aby si jeho výroky pamatovala i po dvaceti letech.
Když se studenti začali ptát, zjistili, že pořádkumilovnost nebyla společnou vlastností pana prezidenta a jeho mluvčího, že není Václav jako Václav, i když byli oba našimi prezidenty, že Dagmar není Olga, ačkoli obě byly Havlovými manželkami, a mnoho zajímavého z doby, kdy se znovu utvářela česká státnost a naši současní studenti „byli ještě na houbách“.
Náš host nezapřel dovednost prezidentova mluvčího a byl schopen zajímavě přiblížit svou diplomatickou i politickou zkušenost, bohužel na jeho spisovatelskou, překladatelskou a publicistickou činnost téměř nezbyl čas, tak snad při návštěvě malé velké knihovny.