(20. 1. 1973 Sokolov)
památkář a publicista
Hájek v letech 1987–1991 studoval Gymnázium v Sokolově a poté absolvoval historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1993–1998). Od roku 1998 pracoval v muzeu v Chebu, v roce 2002 přešel do Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze, kde pracuje v oddělení Evidence a dokumentace, které od listopadu 2008 vede. Od roku 2018 je ředitelem odboru evidence a dokumentace generálního ředitelství NPU.
Specializuje se na umění raného novověku, dějiny církevní správy a na lidovou architekturu. Hájek publikoval v regionálních i celostátních periodikách (Arnika, Kynšperský zpravodaj, Sborník Chebského muzea, České památky aj.), do svého odchodu do Prahy se zevrubně věnoval památkám regionu. V rámci projektu Sláva barokní Čechie byl kurátorem výstavy Barokní umění ze sbírek Chebského muzea (2001). Ve stejném roce vyšla jím iniciovaná monografie k poctě chebského archiváře Karla Siegla Seznam majitelů měšťanských domů v Chebu, sestavená na základě Sieglových časopiseckých článků Purkmistři města Chebu v letech 1282–1926 a Členové městské rady v letech 1384–1777 (2001). Téhož roku vyšla publikace Město Kynšperk nad Ohří. Současnost, historie, kultura, sport (2001, spolu s H. Baškovou). Hájek byl členem kolektivu autorů, který sepsal Památky Prahy 5 (2006). Od roku 2009 je jedním ze dvou odborných redaktorů recenzovaného časopisu Staletá Praha, vydal řadu studií, zabývajících se památkovým fondem v hlavním městě Praze (například Dějiny karmelitánů v Praze; Staletá Praha, roč. 2010), je autorem kapitol k historii a architektuře v průvodci Kostel sv. Havla v Praze na Starém Městě (2012). Ke stému výročí posvěcení kostela vyšla monografie Kostel sv. Antonína v pražských Holešovicích (2014, spolu s H. Čižinskou), o rok později byl Hájek editorem a spoluautorem publikace Jan Hus v památkách Prahy (2015). Prozatím posledním počinem je publikace Cihly v historické architektuře Prahy (2017, s kolektivem).