V roce 2010 se podílel na vydání publikace Historie Sokolovska a o rok později byl spoluautorem publikace Falknov 1908 – Sokolov 2008. Ještě roku 2010 vydal publikaci Ve spárech orlice (spolu s R. Beranovou), mapující události 2. světové války na Sokolovsku, roku 2012 vydal publikaci o zajateckém táboře z 1. světové války v Jindřichovicích s názvem Ozvěny Velké války (rovněž s R. Beranovou). Autorskou monografií se stala roku 2013 kniha Květen bez šeříků o konci 2. světové války na Sokolovsku. Bružeňák je od roku 2011 je výkonným redaktorem historicko-vlastivědného časopisu Sokolovsko, kam rovněž přispěl několika články s tematikou novodobých regionálních dějin (např. Akce NORD – nález zbraní u obce Mýtina v červenci 1968 a jeho vyšetřování, Vladimír Brandt – smutný osud architekta jindřichovického mauzolea, Poprava poručíka Adalberta Kapperera v dubnu 1945 na Přebuzi a další). Kromě toho vyvíjí aktivní přednáškovou činnost. Roku 2015 vydal monografii Ve stínu Krušných hor (2015) o historii regionálních poboček koncentračního tábora Flossenbürg (především tábor ve Svatavě) a na podzim 2017 vyšla téměř pětisetstránková a informačně i obrazově nabitá publikace Morový rok 1938, jež se podrobně zabývá nárůstem česko-německých rozporů na Sokolovsku ve třicátých letech 20. století, zejména pak explozí henleinovského hnutí. Těžiště knihy spočívá v detailním vylíčení známých i neznámých tragických událostí ze září 1938. Publikace je výsledkem mnohaletého studia pramenů v archivech i rodinných sbírkách potomků přímých aktérů (2. díl knihy se věnuje Karlovarsku a jejím autorem je Josef Macke). Prozatím posledním titulem jsou Stopy Velké války (2018, s kolektivem), více než čtyřsetstránková obdivuhodná publikace o pomnících obětem první světové války v Karlovarském kraji.