Dlouhodobě zpracovával dílo malíře pravěkých rekonstrukcí a ilustrátora Zdeňka Buriana: je autorem několika jeho monografií, například Zdeněk Burian a paleontologie (1990) nebo Ilustrátor Zdeněk Burian (1995). Roku 2005 byl kurátorem Burianovy reprezentativní výstavy v Jízdárně Pražského hradu (jedna z nejúspěšnějších uměleckých výstav v historii České republiky, zaštítěna tehdejším prezidentem ČR Václavem Klausem). V rámci výstavy byla vydána obsáhlá reprezentativní monografie Zdeněk Burian (2005). Roku 2019 byl spolukurátorem Burianovy výstavy v Obecním domě v Praze. Je spolutvůrcem trvalé expozice a autorem katalogu Burianova díla v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Dalším významným ilustrátorům jsou věnovány monografie Gustav Krum (2009) a monografie Jaromír Vraštil (2012), je rovněž autorem uzavřeného cyklu šesti titulů středoškolských skript z oblasti humanitních oborů, například Kapitoly z dějin výtvarného umění (1993) nebo Teorie literatury (2005). Roku 1997 sestavil drobný slovník o umělcích 200 osobností Sokolovska (1997) a dále obsáhlý Biografický lexikon sokolovského regionu (2009, spolu s L. Smolou), který obsahuje na 400 hesel převážně uměleckých osobností Sokolovska. Sudetoněmeckému malíři a sochaři je věnována monografie Franz Gruss, opomenutý umělec Kraslicka (2011). Roku 2011 založil s L. Smolou z Národního památkového ústavu edici Memoria, v níž vydávají knihy s tematikou regionálního umění. V edici vyšla například publikace Zapomenuté tváře (2013, spolu s L. Smolou a E. Smilkovou), která se věnuje historii městského muzea v Lokti a portrétům v jeho sbírkách. Jedním z posledních titulů je reprezentativní dvoudílná, devítisetstránková kniha Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945 (2014, spolu s L. Smolou), v níž je detailně zmapováno umění regionu od středověku do konce druhé světové války (přes 4 500 obrazových příloh). Kniha vznikala ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, s Národní galerií v Praze, Ústavem dějin umění AV ČR v Praze, Biskupstvím plzeňským, Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, Etnologickým ústavem AV ČR v Praze, Západočeským muzeem v Plzni, církevními řády a celou řadou dalších institucí, archivů, muzeí a galerií v SRN, Rakousku a regionu. Roku 2015 napsal a sestavil katalog soukromé sbírky Burianových ilustrací Zdeněk Burian – Vlastní cestou. Na podzim 2017 vyšla v Praze reprezentativní publikace Ilustrátoři dobrodružství, která se zabývá vývojem tohoto žánru ve 20. století. V pětisetstránkové knize s přibližně 1000 obrazovými přílohami je monograficky představeno 17 ilustrátorů, jimž se v drtivé většině dosud nikdo nevěnoval (například Josef Ulrich, Věnceslav Černý, Václav Čutta, Jan Goth, Jiří Wowk, Václav Junek a mnoho dalších). Kniha přináší nejen ukázky umělecké tvorby, ale rovněž unikátní fotografie ze soukromého života. Tato publikace byla roku 2018 na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě vyhlášená jako nejkrásnější kniha. Roku 2019 byla vydána obrazová monografie Gustav Krum, poslední romantik dobrodružné ilustrace.