(29. 10. 1975 Sokolov)
filozof a vysokoškolský pedagog
Novák je představitelem nejmladší generace inteligence, která již získala své vzdělání v posttotalitní éře. Nejprve v letech 1990–1994 vystudoval Gymnázium v Sokolově, poté absolvoval obor filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze (1999). V letech 1999–2005 následovalo postgraduální studium filosofie a antropologie na Fakultě humanitních studií UK v Praze.
Roku 1999 začal přednášet na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, od roku 2001 byl odborným asistentem na Fakultě humanitních studií UK v Praze. V letech 2004–2006 zaměstnán ve společnostech působících v informačních technologiích, od roku 2006 působil na Filozofické fakultě UK v Praze (například vedoucí Oddělení pro vědeckou a publikační činnost). Roku 2007 obhájil disertační práci Dělník, nadčlověk, smrtelník. Tři podoby lidství člověka ve filosofické antropologii a získal titul Ph.D. Od roku 2009 je docentem filozofie na katedře antropologie Fakulty humanitních studií UK v Praze. Novákovým hlavním profesním zájmem v oblasti filozofie je ontologicky orientovaná tradice a filozofie techniky, obzvláště Plotinos, Descartes, Spinoza, Kant, Nietzsche, Heidegger, Ernst Jünger aj. Vedle toho se zaměřuje na koncepty časovosti a prostorovosti lidské existence, specifické formy lidského vztahování se ke světu jako např. věda, technika, násilí, válka a umění. Novák má velice bohatou publikační činnost, články a studie z oblasti filozofie, výtvarného umění a literatury vycházejí v periodikách a ve sbornících u nás i v zahraničí (například Lidé města, Reflexe aj.). Je spoluautorem třídílné učebnice Fenomenologické studie k prostorovosti (2005-2007), překládá Heideggerovy spisy. Z monografických prací lze připomenout Dělník, nadčlověk, smrtelník: Tři podoby lidství ve filosofické antropologii (2006), Epifanie věčného návratu téhož (2007), Moc, technika, věda: Martin Heidegger a Ernst Jünger (2008) a Být všemu odloučení napřed. Fenomenologická interpretace Rilkeho Elegií z Duina (2009). Rozsáhlou monografií je publikace Zázračná věda (2012), jež se zabývá juvenilním dílem otce novověkého racionalismu R. Descarta. Zatím posledními tituly jsou Filosofie smíru (2014) a Věčný návrat téhož (2015). V letech 2012–2016 byl ředitelem univerzitního centra excelence Centrum fenomenologického výzkumu.
